Historie knihovny Knihovna v letech 1996 - 2001 Po transformaci v roce 1996 se knihovna včlenila do Kulturního střediska a stala se tak jedním z jeho oddělení. Tím největší knihovna okresu ztratila právní subjektivitu a regionální funkce byla přenesena na oddělení Středisko knihovnických služeb pod správu Okresního muzea. Od 1. listopadu 2002 jsou opět obě oddělení sloučena a Městská knihovna je od 1. ledna 2003 knihovnou pověřenou regionálními funkcemi. Městská knihovna v roce 2006 evidovala 119.991 knihovních jednotek, 118 titulů periodik, 3.555 čtenářů, 55.008 návštěvníků, kteří si vypůjčili 150.533 knih a periodik. Provoz knihovny je plně automatizován - oddělení pro dospělé od r. 1997, oddělení pro děti a hudební oddělení od r. 1998. Od října 1999 je vystaven knihovní fond na Internetu. V roce 2000 byla zřízena při Hudebním oddělení Zvuková knihovna. Pro rozšíření služeb pro slabozraké a nevidomé byla pořízena v roce 2001 z grantu MK ČR digitální čtecí lupa s hlasovým výstupem. Koncem roku 2001 se Městská knihovna přestěhovala a v únoru roku 2002 zahájila provoz v zrekonstruované budově v Jirsíkově ulici č. 841. Knihovna je členem: SKAT - sdružení uživatelů knihovního systému LANius SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Knihovna v letech 1846 - 1996 První písemná zmínka o veřejné knihovně pochází z roku 1846, kdy vyšel v časopise Květy článek od pelhřimovského dopisovatele W. Svobody. V září toho roku se konala studentská divadelní představení "Paní Marjánka matka pluku" a "Dobrý tón". Výnos z těchto představení sloužil jako základ pro založení první české veřejné knihovny v Pelhřimově. V roce 1860 byla založena knihovna pro členy Řemeslnicko-čtenářské besedy, ale na přelomu století byly obě knihovny zastaralé a bez činnosti. Podnět k založení nynější knihovny a čítárny vyšel opět od pelhřimovských studentů ze snahy oživit kulturní ruch v rodném městě a poskytnout všem jeho vrstvám příležitost ke vzdělání. Na popud akademiků svolala ochotně městská rada zástupce kulturních spolků a záhy za morální podpory veřejných korporací - obecního a okresního zastupitelstva, Učitelské jednoty, Jednoty divadelních ochotníků, Sokola, Ženského spolku Libuše, Obchodního gremia a Klubu cyklistů začala v roce 1903 v předním sále Národního domu svou záslužnou osvětovou činnost Lidová knihovna Palackého s veřejnou čítárnou. Nábytek pořídilo město, základem fondu byly knihy z obou bývalých knihoven a nákupem nových knih vzrostl hned v prvním roce počet svazků na 700. Noviny a časopisy do čítárny byly půjčovány ze soukromého majetku. Knihy půjčovali ochotně jednotliví členové kuratoria dvakrát týdně. Čtenářů knih bylo v počátcích průměrně v zimních měsících 500, v letních 300. V průběhu času se Městská knihovna mnohokrát stěhovala, až se v roce 1955 dostala na náměstí, do bývalého purkrabského domu ze 16. století. Zde, s malými prostorovými změnami, sídlila 29 let. Na ploše 147 m2 byly umístěny půjčovny, sklady i kanceláře, mezi regály bylo místo pouze pro štíhlé, knihy ve skladech byly vyrovnány až do stropu, teplo bylo jen u kamen a svítilo se celý den. Dětské oddělení se sem časem nevešlo, a tak bylo v roce 1968 umístěno v nově otevřeném závodního klubu. V roce 1984 byla přestěhována do nově adaptované budovy v Palackého ulici 48. Řadu změn doznaly i názvy knihovny. Z původního názvu vznikla Městská knihovna Palackého, v roce 1951 Okresní lidová knihovna, v roce 1970 Okresní knihovna a od roku 1996 nese název Městská knihovna KS a v současné době je to Městská knihovna KZmP (Kulturní zařízení města Pelhřimova).